Je až s podivem, jaké pořádky si lidé zavádÄ›jí, aniž by je k tomu kdo nutil. Pokud totiž pÅ™ijdete do renomované kanceláře, tedy tam, kde si svých klientů považují, první otázka, kterou dostanete, bude znít: “Dáte si kávu, nebo Äaj?†Pokud tÅ™eba jen tak zaskoÄíte za kamarádkou, hned v úvodu vaÅ¡eho “pokecu†zazní v podstatÄ› podobná otázka. Jedná se tedy vlastnÄ› už jakousi spoleÄenskou konvenci. AÅ¥ ÄlovÄ›k pÅ™ijde kamkoli, kde bude nucen vést urÄitou spoleÄenskou konverzaci, tak vÄ›tÅ¡inou jeÅ¡tÄ› dříve než usedne do nabízeného kÅ™esla nebo na nabízenou židli, bude dotázán, jaký druh lahodného moku si dá. Teprve až na stole stojí například turecká káva, teprve potom zaÄne konverzace

A jak to máte vy?

Takže vlastnÄ› provádíme jakýsi rituál, kterého se úÄastní téměř veÅ¡kerá dospÄ›lá populace, aniž by si to Äasto uvÄ›domovala a pÅ™emýšlela nad ním. Velký rozdíl pak spoÄívá také v tom, zda si tento voňavý aromatický nápoj vychutnáváme jako symbol bohémství, nebo ho pijeme pouze jako souÄást již zmínÄ›ného nevÄ›domého rituálu.